Gustav Opocenský

Bio provided by Wikipedia

Gustav Opo?enský byl synem bohémského básníka a novináÅ?e Gustava Rogera Opo?enského (1881-1949). P?vodnÄ? za?al studovat práva, ale po uzavÅ?ení vysokých ?kol nacisty v roce 1939 zamíÅ?il k divadlu, blízko k umÄ?ní mÄ?l ostatnÄ? díky otci. Nepro?el ?ádnou odbornou pr?pravou, nicménÄ? po válce získal první stálé anga?má v Realistickém divadle v Praze (1945-1946), poté vystÅ?ídal nÄ?kolik oblastních scén (Teplice 1946-1949, Liberec 1949-1950, Karlovy Vary 1955-1955, Pardubice 1955-1956). Díky své nespoutané povaze zdÄ?dÄ?né po otci se v polovinÄ? 50. let dostal do konfliktu s komunistickou mocí, z Pardubic musel pÅ?ejít do divadla v KolínÄ? a nakonec jej v roce 1956 postihl zákaz umÄ?lecké ?innosti. Poté pracoval jako horník, pozdÄ?ji dÄ?lník ve Stalinových závodech v Zálu?í u Mostu, po?átkem následující dekády se mu ale podaÅ?ilo vrátit se k divadlu. P?sobil ve Státním divadelním studiu (1961), v Západo?eském divadle v Chebu (1961-1965), pak se znovu vrátil do Divadla VítÄ?zslava Nezvala v Karlových Varech (1965-1967), následnÄ? hrál v Divadle pracujících v GottwaldovÄ? (1967-1970). Po dlouhých letech se pak vrátil do Prahy, kdy strávil dvÄ? sezóny na jevi?tÄ? Divadla S. K. Neumanna (1970-1972). Postupující normalizace v?ak donutila Opo?enského znovu odejít na oblastní scénu a ji? potÅ?etí na?el úto?i?tÄ? v Divadle VítÄ?zslava Nezvala, kde pak hrál a? do smrti (1973-1992). Herecký projev Gustava Opo?enského inklinoval k charakterním rolím intelektuálního ra?ení s d?razem na ironii a? cynismus. Vynikl napÅ?íklad ve hrách Na?i furianti, ?ivot Eduarda II. Anglického, Nápadník tr?nu nebo Bílá nemoc. Pohostinsky ú?inkoval také na r?zných pra?ských scénách.  Na filmovém plátnÄ? se poprvé pÅ?edstavil v men?ích rolích ve Vávrových historických filmech JAN HUS (1954), JAN ?I?KA (1955) a PROTI V?EM (1956). Následný zákaz ?innosti uml?el Opo?enského na dvanáct let, znovu se objevil a? ve filmu MARATÃ?N (1968). Jeho participace na umÄ?lecky hodnotných a pozdÄ?ji zakázaných filmech SMUTEÄ?NÍ SLAVNOST (1969) a UCHO (1970) byla také jednou z pÅ?í?in omezení herecké práce po?átkem 70. let. Za zmínku stojí jeho role krále v pohádce PRINC BAJAJA (1971), po nucené pÅ?estávce se vrátil pÅ?ed kameru v polovinÄ? 70. let, ov?em za cenu ú?inkování v dobovÄ? tenden?ních filmech (ZA VOLANTEM NEPÅ?ÍTEL, 1974; TAM, KDE HNÍZDÍ Ä?ÁPI, 1975). M??eme také pÅ?ipomenout jeho komediální roli starého nacisty ve filmu ZÍTRA VSTANU A OPAÅ?ÍM SE Ä?AJEM (1977). Jako starý pastevec uvádÄ?jící diváky do pÅ?íbÄ?hu se uvedl v muzikálu BALADA PRO BANDITU (1979), který vznikal v okolí Karlových Var? a spolu s Opo?enským zde hráli v men?ích rolích také dal?í herci karlovarského divadla. V 80. letech se pak vrátil ke spolupráci s Otakarem Vávrou a hrál v nÄ?kolika historických filmech (PUTOVÁNÍ JANA AMOSE, 1983; OLDÅ?ICH A BO?ENA, 1984; EVROPA TANÄ?ILA VALÄ?ÍK, 1989). Výjime?nÄ? spolupracoval také s televizí, a to a? od konce 70. let, kdy se objevil v nÄ?kolika televizních inscenacích a seriálech. Své poslední filmové role odehrál Opo?enský v historickém pÅ?íbÄ?hu SVÄ?DEK UMÍRAJÍCÍHO Ä?ASU (1990) a nepÅ?íli? dobÅ?e pÅ?ijatém metaforickém podobenství STAVENÍ (1990).  Man?elkou Gustava Opo?enského byla here?ka Eva Strupplová (*1926). Bohémské a umÄ?lecké rodinné geny provázejí i ?ivot jejich dvou syn?, výtvarníka a hudebníka Petra Opo?enského (*1950) a sochaÅ?e Pavla Opo?enského (*1954).